Když Mike De Decker začátkem srpna nasedal do letadla směr Austrálie na svůj první start ve World Series, rozhodně nečekal, že hned při premiéře dojde až do finále. Přesně to se ale ve Wollongongu stalo.
Belgický šipkař, kterému je momentálně 29 let, zaujal skvělými výkony, včetně vítězství nad světovou jedničkou Lukem Humphriesem. Díky tomu si poprvé v kariéře zahrál velké finále mimo Evropu. Přitom ještě před začátkem turnaje se našli tací, kteří jeho účast zpochybňovali.
„V prvním zápase jsem byl trochu nervózní,“ přiznal De Decker v podcastu Darts Draait Door. „Hodně lidí říkalo: ‚On si to místo nezaslouží.‘ To vám samozřejmě zůstane v hlavě. Ale zvládl jsem první kolo a pak už to šlo až do finále docela dobře. Finále nebylo z mé strany ideální, ale když se při debutu dostanete až tam, nemáte si na co stěžovat – a já si rozhodně nestěžuju.“
Od začátku cítil, že musí všem dokázat, že na to má. „Samozřejmě,“ řekl rázně. „Když lidé tvrdí, že si to nezasloužíte, chcete jim ukázat opak.“
Motivace se rychle přetavila v parádní výkon. Ve čtvrtfinále předvedl De Decker jeden z nejlepších zápasů kariéry, když smetl Humphriese 6:0 s průměrem 103,66.
Přesto cítil, že mistr světa nebyl ve své kůži. „Měl jsem pocit, že není stoprocentní,“ vzpomínal. „Byly tam dvě oddělené tréninkové místnosti – jedna pro pozvané hráče PDC a druhá pro kvalifikanty. Druhý den byl Humphries sám v té druhé místnosti. Myslím, že nechtěl něco přenést na ostatní. Když jsme šli na bull, místo podání ruky mi dal pěst na pozdrav a řekl: ‚Necítím se dobře.‘ Na pódiu bylo vidět, že mu chybí energie. Určitě jsem si toho všiml.“
Ve finále se De Decker postavil proti úřadujícímu mistru světa Luku Littlerovi. A stejně jako při některých jejich předchozích duelech, i tentokrát se ozýval pískot z hlediště. „Tentokrát to nebylo mířené jen na mě, ale na oba,“ vysvětlil. „Bylo to prostě otravné. Zmínil jsem to jednou, ale tohle se bude dít vždycky. Nechci tím ztrácet čas a energii, tak jsem to nechal být a nijak mě to nerozhodilo.“
Po zápase si oba vyměnili pár slov. „První, co Littler po výhře řekl, bylo: ‚Chci jít spát.‘ Myslím, že na to nebyl úplně naladěný. Ale i když hází trochu ležérně, je pořád skvělý. Ten kluk je prostě fenomén. To, co předvádí poslední rok a půl, je výjimečné – a pořád v tom pokračuje.“
De Decker si rychle uvědomil, že World Series je úplně jiná než Pro Tour nebo Majors. „Je to úplně jiné,“ vysvětlil. „Máte den, kdy polovinu času věnujete médiím, setkáním s fanoušky… Je to spíš jako exhibice. Hodně se žertuje, atmosféra je mnohem uvolněnější než na Majors nebo Pro Tours, kde je všechno mnohem vážnější.“
Výrazný rozdíl viděl i v tom, jak se PDC stará o pozvané hráče. „Je tam rozhodně víc luxusu. Dnes jsme letěli na Nový Zéland a pokoj je v podstatě královské apartmá – obývák, ložnice, koupelna, jacuzzi… Je to obrovské. Skoro bych potřeboval GPS, abych se neztratil. To je úplně jiné než třeba na Majors, kde je hotel pro hráče jen standardní. V Blackpoolu byste tohle rozhodně nenašli,“ smál se.
Uvolněná atmosféra ale neznamená, že by World Series neměla soutěžní význam. Naopak – pro mnoho hráčů je to výkladní skříň pro větší příležitosti, třeba pro místo v Premier League. De Decker ale zůstává nohama na zemi. „Uvidíme. Podle toho, jaký mám zatím rok, bych řekl: nedávejte mě tam, protože by to byla řežba. Moje výsledky prostě nejsou dost dobré. Ale pořád je před námi spousta Majors, takže se to může změnit. Za půl roku to může vypadat úplně jinak.“
Mimo šipkařské pódium si našel čas i na poznávání. Cestoval se svým blízkým kamarádem Ludem a společně s Damonem Hetou a jeho manželkou Meghan si užili den v Sydney. „Byli jsme u Opery, trajektem jsme se dostali do zoo a večer jsme se prošli po městě. Protože Damon a Meghan jsou odtud, přesně věděli, kam nás vzít. Austrálie a Nový Zéland nejsou místa, kam byste běžně jeli jen na víkend, takže je skvělé mít tuhle příležitost a sdílet ji s nejlepším kamarádem.“
Po finále v Austrálii zamířil De Decker rovnou na Nový Zéland na další zastávku World Series v Aucklandu. S třemi volnými dny před návratem k mediálním povinnostem má jasný plán.
„Teď máme tři dny volna,“ řekl. „Ve čtvrtek mám mediální povinnosti, takže se chci hlavně vyspat, protože poslední dny byly šílené. Jsme přímo v centru Aucklandu, takže určitě vyrazíme ven. V úterý si nechám udělat maorský tetování na památku téhle cesty – nic velkého, ale něco speciálního. Půjde na pravé předloktí.“
Zdroj: dartsnews.com
