Zahrát si s mistrem světa je pro většinu šipkařů splněným snem. Anglický amatér Mike Norton si ho splnil, aniž by o tom vůbec věděl. Dvaašedesátiletý hráč strávil tři týdny tréninkovými zápasy po boku dvojnásobného světového šampiona Garyho Andersona. Celou tu dobu přitom netušil, že stojí proti jedné z největších legend tohoto sportu. Pravdu se dozvěděl až mnohem později.
O tuto neuvěřitelnou historku se Norton podělil v podcastu Weekly Dartscast. Zavzpomínal na bizarní období, kdy šipky v televizi prakticky nesledoval. Vůbec proto netušil, že onen nenápadný Skot, který ho neustále porážel, je ve skutečnosti absolutní světová extratřída.
Podle Nortona vše začalo jeden večer v místní lize, kde narazil na šikovného hráče z okolí. „Setkal jsem se tam s chlápkem jménem Graham Curl. Sledoval jsem ho při hře. Na místní poměry byl vážně skvělý, ale v televizi byste ho neviděli,“ vyprávěl.
Po tomto setkání dostal Norton nečekanou pozvánku na společný trénink. Bral to jako fajn příležitost ke zlepšení, i když netušil, do čeho přesně jde. „Řekl mi, že prý hraju docela dobře a jestli si nechci přijít zaházet k němu do garáže. Vysvětlil mi, že se tam každou středu schází s kamarádem, zatímco jejich manželky chodí na cvičení.“
Norton se zároveň dozvěděl, že dorazí ještě jeden velmi kvalitní hráč. „Říkal, že ten jeho parťák je fakt dobrý a on sám na něj nestačí. Prý bych ho ale mohl trochu potrápit,“ vzpomínal s úsměvem amatérský šipkař.
Tajemný soupeř, který neprohrával
Z prvního tréninku se nakonec vyklubala série pravidelných setkání. Norton si dodnes přesně pamatuje, jak to tehdy probíhalo. „Dorazil jsem ve středu a dali jsme si rozehru. Během tréninku vešel nějaký chlápek. Pozdravili jsme se, potřásli si rukou a dali si spolu cigaretu. Pak prohlásil, že můžeme začít.“
Pravidla byla jednoduchá. Hrálo se na tři vítězné legy a vítěz zůstával u terče. „Souhlasil jsem. Ten chlápek šel jako první psát skóre. Porazil jsem svého kamaráda, a tak na mě vyšel ten, co zrovna psal. Úplně mě přejel 3:0. Říkal jsem si, že je fakt dobrý. Zbytek večera už ho od terče nikdo nedostal.“
Navzdory jasným porážkám se Norton vracel. Byl odhodlaný tajemného soupeře alespoň jednou porazit. „Volal jsem pak kamarádovi a uznal, že je ten chlápek vážně třída. Ptal se, jestli dorazím i příští týden. Odpověděl jsem, že jasně, protože ho prostě musím porazit. Takhle to šlo několik střed po sobě.“
Kdo to sakra je?
Až po několika společných večerech začalo Nortonovi vrtat hlavou, s kým to vlastně hraje. „Zeptal jsem se kamaráda, odkud ten chlápek je, protože hraje jako zvíře. A on mi odpověděl: ‚Ty jsi fakt idiot, vždyť je to Gary Anderson.‘“
V tu chvíli to ale Nortonovi vůbec nic neříkalo. „Zeptal jsem se ho, kdo to sakra je. Nechápal to a ptal se, jestli nekoukám na televizi. Odpověděl jsem mu, že jsem šipky v televizi v životě neviděl.“
Následovalo obrovské překvapení. „Vysvětlil mi, že je v televizi každý týden a je hrozně slavný. A tak jsem zjistil, že jsem tři týdny hrál s Garym Andersonem, aniž bych tušil, o koho jde.“
Dnes už se tomu anglický amatér jen směje. Až zpětně mu došlo, jak výjimečná situace to vlastně byla. Anderson není jen dvojnásobným mistrem světa, ale už roky patří k nejuznávanějším postavám na okruhu PDC. Pro většinu amatérů by byl trénink se slavným Skotem životním zážitkem, zatímco Norton k němu přistupoval bez jakýchkoliv očekávání.
Právě to dodává celému příběhu obrovské kouzlo. Šel si prostě jen tak zaházet do garáže, aniž by tušil, že měří síly s absolutní světovou elitou. Sám přiznává, že mu tato zkušenost ukázala obrovskou propast mezi špičkovými profesionály a amatérskou úrovní. Až když zjistil Andersonovu identitu, pochopil, proč neměl šanci uhrát ani leg.
Zdroj: dartsnews.com
