Když Cameron Menzies během porážky s Charliem Manbym na mistrovství světa vzteky praštil do stolu, málokdo tušil, jaké to bude mít následky. Tento zkrat ho stál operaci, více než měsíc bez šipek a zanechal na něm nejen fyzické, ale i hluboké psychické jizvy. Na turnaji Poland Darts Open ale konečně zažil pocit úlevy.

Skotský šipkař porazil Ritchieho Edhouse 6:4. Nasázel devět maxim a s průměrem 95 bodů předvedl výkon, který sám označil za svůj dosud nejlepší na European Tour. Tento výsledek pro něj ale znamenal mnohem víc než jen pouhá čísla.

Při vzpomínce na následky incidentu ze světového šampionátu byl Menzies naprosto upřímný. „Letos se strašně trápím,“ přiznal. „Kéž bych věděl, co se to na tom mistrovství vlastně stalo. Hodně jsem si ublížil. V podstatě už v některých částech prstů nemám žádný cit. Je to kvůli tomu zranění, takže s tím teď hodně bojuju.“

Operace a probuzení s dýchací trubicí

Skot musel po incidentu na operaci a podstoupil náročnou léčbu ruky. „Trvalo to přes šest týdnů. Musel jsem na sál a doteď chodím na rehabilitace. Udělal jsem obrovskou životní chybu. Je to vidět i na té jizvě. Musím s tím teď žít. Měl jsem štěstí, že to nedopadlo ještě hůř. Nejsem na to pyšný, ale jsem rád, že vůbec můžu hrát.“

Lékaři mu po operaci sdělili, že měl ruku vážně poškozenou, a musel vyhledat specialistu. „Nedokážu ani popsat, jak jsem se cítil. Probudíte se s dýchací trubicí v krku, a to všechno jen kvůli hře šipek. Byl jsem prostě hlupák a teď nesu následky,“ sype si popel na hlavu. Ačkoliv se vyhnul trvalému poškození nervů nebo šlach, fyzické následky přetrvávají.

„Chirurgové mi řekli, že jsem měl obrovské štěstí. Nervy a šlachy jsem si naštěstí nepřerušil, jen jsem je pořádně pohmoždil. Momentálně nemám cit na jedné straně prstu. Šipku ale držím na té druhé, takže mi to vlastně vyšlo docela dobře. Prý by se to mělo časem srovnat,“ vysvětluje Menzies.

Výčitky svědomí ho ale neopouštějí. „Musím se smířit s nálepkou toho, co mlátí do stolu. Není to zrovna něco, na co bych byl hrdý. Všichni děláme chyby a já udělal jednu pořádnou.“ Vzhledem k fyzickému i psychickému vyčerpání Menzies přiznal, že v Polsku málem nestartoval. „Upřímně, nechybělo málo a o víkendu jsem se odhlásil. Šipky mě teď totiž vůbec nebaví.“

Ztracené sebevědomí a pomoc psychologa

Místo trápení ale předvedl jeden z nejlepších výkonů úvodního kola. „Letos jsem měl problém přehodit průměr 75 bodů. Byla to bída,“ prozradil. „Na pódiu jsem byl nervózní, ale cítil jsem se dobře. Když jsem házel na dabl, byla v tom spíš naděje než jistota. Jakmile tam ale padl první dabl 20, řekl jsem si, že by to dneska mohlo vyjít. Je zvláštní, jak to v šipkách funguje.“

„Z pohledu průměru to byl asi můj nejlepší zápas na European Tour. Mám před sebou ještě dlouhou cestu, ale je fajn zase hrát aspoň trochu obstojně.“ Vítězství, teprve jeho druhé v probíhající sezoně, pro něj mělo obrovský emocionální význam. „Vyhrát zápas pro mě znamenalo opravdu hodně. Bylo to těžké období.“

Před mistrovstvím světa bylo Menziesovým cílem usadit se v elitní dvaatřicítce žebříčku. Nyní má mnohem skromnější plány. „Teď chci hlavně vůbec postoupit na mistrovství světa. Cítím, že mě ruka trochu limituje, ale je to spíš o psychice. Když se nedaří, začnu se na tu ruku moc soustředit. Jsem jen člověk, udělal jsem chybu a není to lehké.“

„Když nehrajete dobře, hledáte výmluvy. V tréninku mi to jde, ale trénink není zápas.“ První šipku po incidentu hodil až na turnaji Players Championship v Milton Keynes. „Trvalo mi zhruba sedm týdnů, než jsem vůbec vzal šipku do ruky. Nevím, jak se letos bude situace vyvíjet. Musím zkrátka přijmout následky,“ dodává smířeně.

Menzies vyhledal pomoc i mimo pódium. Hráčská asociace PDPA mu podala pomocnou ruku. „Momentálně chodím na hypnoterapii. Každý večer poslouchám speciální nahrávku a jednou týdně mluvím s terapeutem. Působí to na podvědomí. Nikdy jsem na tyhle věci nevěřil, ale asociace mi u něj zařídila osm sezení. Spolupracoval už s mnohem lepšími hráči, než jsem já.“

Naděje na lepší zítřky

„Jsem sám sobě tím nejhorším nepřítelem. Ztrácím se ve vlastních myšlenkách a není to nic příjemného. Zbytečně se srážím dolů. Ti lidé mi teď pomáhají a já dělám všechno pro to, abych se zlepšil.“ Skotský šipkař moc dobře ví, jak klíčové mohou být turnaje European Tour pro záchranu sezony. „Tyhle podniky jsou obrovsky důležité. Cestování je sice náročné, ale mám štěstí, že mě vůbec pozvali. Kvalifikovat se je totiž strašně těžké.“

„Můžete mít na ProTour příšerný rok, ale pak uděláte jedno finále a všechno je jinak. Podívejte se na Nika Springera. Vyhrál a rázem se mu otočila celá sezona. Když se tady dostanu až do neděle, bude to nakonec slušný rok. Tyhle turnaje vám můžou zachránit kůži.“ Vzápětí vysekl poklonu i Jamesi Wadeovi, který letos chytil druhý dech. „James je prostě James, hraje skvěle. Letos vyhrál svůj první turnaj na ProTour. Je to absolutní legenda a fantastický hráč.“

Výhra 6:4 nad Edhousem, podložená vysokým skórováním a přesnými doubly, mu ale prozatím vrátila něco mnohem důležitějšího než jen body do žebříčku. „Dnešek mi znovu vrátil trochu lásky k šipkám,“ uzavřel s úlevou Cameron Menzies.

Zdroj: dartsnews.com